Nová spolubydlící

Nemám ráda kočky. A takhle to dopadlo. Ach jo...Naďo!!!

V produkčních zahradách Pražského hradu. Otevřeny jsou pouze jedenkrát v roce. Nahlédli jsme do zákulisí provozu našeho sídla. Přišli jsme přístupovou cestou, po které kráčí do práce každý den pan prezident, ochutnali jsme med od VIP včelek z Masarykova úlu, z dáli shlédli vilu pana prezidenta, pokochali se pohledem na bezjedinehoplevele zeleninovou  zahradu, prošli obrovskými skleníky s květinami  i kolem rybníčku s kapry přes sad zase zpátky. Stálo to za tu frontu, nádherné odpoledne!

V jižních Čechách

 

Bylo nám krásně. Tonča si užívala, jelikož ji teď miminka děsně berou. Podnikly (ano, samé ženy) jsme výlet do ZOO v Hluboké nad Vltavou, kde nás nejvíce zaujal jeden drzý potkan. Také jsme uvedly do provozu DaZu... o tom ale snad někdy více. Děkujeme moc našim hostitelům a tímto je srdečně zdravíme!!!

Pouť 2011

23. srpna 2011

Stali jsme se majiteli nového panství...
Narodil se nám nový kamarád Antonín...
Po dvou letech SAMA v Praze - myšleno bez dítěte a část dne i bez manžela...
A ještě...
A moje postřehy?
Vedro, svoboda a lidi, co se nedokaží omluvit. V jednom dni celkem třikrát. Na paní čekalo v advokatní kanceláři pět hlav doboru půlhodinu marně a marně čekalo i na omluvu. Číšník ve Slavii do ledové kávy naservíroval sice domací,ale zkyslou šlehačku. Donesl  novou, tak co bychom více chtěli,že? Švarný jinoch mi vrazil do zkušební kabinky. Nebyla jsem naštěstí v nedbalkách. A on zase nebyl slušný - ani necekl. Tak si říkám, že pro to jedno obyčejné slovíčko by nebyli ti lidé o nic slabší...
Naštěstí hrdinný kamarád Zdenda mě vysvobodil od průšvihu na katastru... Slibuju, že už si tu kreditku konečně pořídím.