85/365

Po šestnácti letech nás navždy opustil náš Benoušek. Stihl odejít o pár dní dříve, než bylo v plánu. A jsem tomu ráda. Z víkendu mám ještě poslední fotku s ním a s Fanouškem. Byl to jen pes, ale přesto... polovinu mého života k nám patřil.

76-84/365

Dlouho jsem nic nepsala. Ale jsme stále někde v luftu. Pár dní jsme pobývali u Zuzky v Ústí, resp. Valtířově. Měli jsme štěstí na počasí, a tak jsme podnikali výlety. Do Tisských skal a na Větruši. O víkendu jsme se přesunuli k babi a dědovi. Celou sobotu jsme moštovali, v neděli se ulejvali (tak jak se to má) a v pondělí ořezávali jasan. U všeho nám děti zdatně asistovaly. Byla s nimi vážně sranda, ale ty výroky okamžitě zapomínám. Fanánek mě včera docela odrovnal- vytáhl z myčky všechny umyté talíře, pěkně si je srovnal na sebe a pak mi je podával a já je musela hned uklízet. Byl velmi opatrný, nic nerozbil, ale to tak je vlastně vždycky. Tonička dneska slavnostně vyhodila dudláka do popelnice. Byla v pohodě celý den, teď večer to na ni ale padlo. Má to vážně těžké, ale už to dál nešlo, je velká. Usnula u pohádky. Tak uvidíme zítra...

Krámek u Patrika

Tak Macku, to je on! Úplně obyčejné potraviny ve šmrncovním hávu. Maskrosů tam viselo asi deset. Retro fotky na stěnách jsou zaměstnanci nebo lidé nejrůznějších profesí, kteří pomáhali krámek uvést do chodu. Otevřeno celý den každý den. Zelenina a ovoce první třídy, časopisy a noviny nejrůznější . No, nebyla jsem schopna slova. Prostě když se chce, tak to jde. A to i v malém zapadákově (Pernink odpustí, ale také z jednoho obdobného pocházím, ale takovýto obchůdek tam skutečně nemáme :) Myslím, Macku, že to je skvělá inspirace pro tebe tam k vám, když se tam teď uvolnilo...

71-75/365

Tradiční októbrfest tentokráte v Krušných horách. Počasí nám přálo a my se měli báječně. Obzvláště v sobotu na výletě z Abertam na Rýžovnu. Toní s Jendou nás celou cestu chránili před loupeživými rytíři (ty klacky jsou meče) a plánovali, jak s nimi naloží. Docela krvák vám povím. Kde se to v nich bere? - Já ho podržím a ty mu vypíchneš voko (nebo uřízneš hlavu) apod. Jinak v Perninku je skvělý obchůdek, ale o tom bude pojednávat samostatný příspěvek, protože to byl pro mě asi nej zážitek.

Podzim za oknem

Podle všeho se nám příští rok podzimní výhled podstatně změní. Tak pár fotek na památku. Škoda jen, že jsem předem neuklidila. Takhle si je za rámeček asi nedám...

U Večerníčka

Opět trocha háčkování

Košíček na sponky do koupelny. Již je zaplněn. Potřebuji další a větší!

70/365

11 let pospolu. Oslavili jsme to ve fast foodu. Já jsem spokojená, nemusela jsem vařit a děti si užily na klouzačce. Jak se časy mění. Když jsme spolu začali chodit, dostávala jsem každý měsíc nějaký dáreček, nejčastěji hand made. Jednou dokonce i ušité srdíčko. Ze starých trenek :) Byl a je neskonale roztomilý...

Foto z jara před svatbou.

69/365

Typická průměrná americká rodina. Děti DIY, pes půjčený.

67-68/365

Dnes v k. T a F příšerně zlobili. Dlouho se neviděli, a tak měli deficit a potřebovali to dohnat. Ani lízátko nepomohlo. Tonička si od Ježíška moc přeje fijajové šaty, víš, co tam měli v obchodě a k tomu zelenou kabelku... Mám co dělat.

64-66/365

Fáčko pomáhal v kuchyni. Přinesl si stoličku ke sporáku, vylezl na ni, umístil hrnec na plotnu a jal se zapnout plyn, aby vše bylo tak, jak má. Toní jsme odpravili k bábušce. Fanda cestou opět hýkal, cestování s ním je vážně děs. A obzvlášť dnes, kdy jsem neměla lízátko. V kostele - když viděl, že se křižujeme- tak si hned dal ručičky k sobě. Večer se sám nakrmil kaší a oznámil mi novinu - že ovce dělá BÁ. Dnes si tedy na svém seznamu vývojových úkolů odškrtal nemálo položek.
Včera jsme měli milou návštěvu. Musím se smát, vidím to svoje caparty upoutané v  autosedačkách, jak s otevřenou hubičkou zírají na chlapa, který se objímá s maminkou - na mého strýce. Zkoukli jsme zahradu a přesunuli se na návštěvu 14tidenní Lidušky. Má balkánská duše miluje tyto haló akce. Úplně je k životu bytostně potřebuje. Také jsem se začala vzdělávat a bylo skvělé nemyslet na děti. Ale o tom někdy jindy...

63/365

Já tu školku nějak nezvládám. My jsme zase zaspali!!! Ale nějak se mi ulevilo a vlastně jsem si moc odpočinula od toho neustálého dojíždění. Navštívili jsme Marušku 1, odpoledne nás navštívila Maruška 2. Lopotím se s potahem na autosedačku a přiznávám, že prohrávám.

60-62/365

Do školky jsem zaspali, takže jsme ji dnes odpískali a vypravili se do Ikea do dětského koutku a na kuličky. Mise úspěšná. O víkendu jsme měli návštěvu - a trochu jsme si zavzpomínali na Švýcarsko. Krásné to bylo. Díky zapomenutému sýru jsme si neočekávaně pochutnali na fondue. A hrnec si můžeme nechat. Hurá.

59/365

Můj osobní strážce (nesnáší, když na mě někdo sahá) má dnes svátek. Náš kouzelný Františku, přeji ti, aby ses dokázal vždy čistě radovat ze života. Třeba zrovna tak, jako tvůj svatý jmenovec.Prozatím ti to jde skvěle!

58/365

Užívali jsme slunečného dne. První výlet na motorce k hornímu hřišti. Fanda si nenechá pomoci, musí sám i do kopce. Takže jsme tu jednu cestu šli asi hodinu. Děti ale byly venku moc milé a nechtěly vůbec domů.

57/365

Při cestě do školky -Mami, může přijít pan policajt a dá ti kapucu.
Náročný den, 8krát do auta z auta... Já ty autosedačky nesnášim. Fanda se rozhodl ji bojkotovat, už se podařilo mu ji natrhnout a teď z ní tahá výztuhu. A já nechci dávat za nový potah 15stovek, takže nějaký musím ušít. Jenže kdy, když v tom stále sedime?

56/365

Skákal pes přes oves,
přes zelenou louku,
šel za ním myslivec,
hop a skákal dále.

Takže tak.