Chystáme se

Taška je ještě krásnější než jsme si mysleli. Má ji na pět let, tak snad vydrží. Fandím si.

Pro paní učitelky do školky

Byly moc prima. Pohodové, klidné. Žádné porovnávání, úkoly (!) pro předškoláky. Toni měly rády a ona je. Co víc si přát.

Ráno u našich

7 let

Stalo se toho za tu dobu tolik,že mi to přijde tak stašně dávno. Co si ale nejvic pamatuji, je ten pocit maximálního štěstí. Seděla jsem na posteli, dívala se z okna, držela ji v náručí a cítila, že teď jsem nejšťastnější.

Zpátky doma

Oslavili jsme strejdovy narozeniny. A přejeli domů. Filípek byl tak šťastný. Všechno tady rentgenoval a uplne mě dostal, neb přikráčel opřen o autíčko ...

Protože nechci zapomínat...

Jsme u našich. Mami čerstvá a čerstvá důchodkyně. Je to tak fajn. Toni si užívá kamarádství holek z kovarny. Fanouš strašně moc pomáhá - dnes dědovi nakládal fůru stavebního odpadu, pomohl mu jej odvézt a ještě mu správně navigoval a odmávnul, kdy má přestat couvat s vozejkem. A Filípek je jako pejsek. Po těch neštovicích mu říkáme puňťa. Leze si tu, loudí kde co k jídlu. Svoje bejby obědy odmítá, již pochopil o co tu běží a žádá si naše jídlo. Dnes měl obrovské zážitky se sekačkou, líbí se mu auta, prostě je to kluk každým coulem a je to prima.