čtvrtek 10. ledna 2013
U stromečku
Nejvyšší stromeček, Toniččina radost z dárků a jedna děsně povedená společná fotka u stromečku. Fanoušek celou večeři i nadílku prospal.
7 měsíců
Je stále těžší ho s tou cedulkou vyfotit. Jinak je stále dost šikovný, obstojně se pohybuje. Teď nově se postavil u nábytku. A jak to zjistil, že to jde, už je k nezastavení a stojí i ve vaně a nemůžeme ho přesvědčit, že není špatné si do té vody sednout. Trápí ho zoubky, ale ještě nejsou venku. Stále opakuje bababa, mamama a moc ho to baví.
Předvánoční besídka
Toninky první! Všichni jsme to děsně prožívali. Toninka pilně nacvičovala, doma stále a stále zpívala a breptala, moc jsme jí sice nerozumněli, ale na besídce se vše osvětlilo. Větu typu vrabec vrabce štíp nebo čáry máry čaruje jsem opravdu neměla šanci rozluštit. Ondra obdaroval Toničku kytičkou a Toní zase paní učitelky. A já musím říct, že chvílemi jsem byla normálně dojatá, jaká už je velká a samostatná. Jsem děsná, já vím...
Nový adventní zvyk
Od maminky jsem k svátku dostala tuto soupravu vykrajovátek. A je tudíž zaděláno na novou předvánoční tradici. Myslím, že si to s dětmi každý rok náležitě vychutnáme. A to hned dvakrát. Jednou, jako že nás to bude děsně bavit a půjde nám to a podruhé , jako že se zakousneme do Ježíška nebo krále a budeme mít takový zvláštní pocit a moc si pochutnáme. Takže - letos se nekonalo ani jediné. Já perníčky nikdy nepekla. Naštěstí nám vypomohla návštěva se švýcarským občanstvím. Přesto chuťově nestály za moc a zdobení nám také nešlo. Ostatně, je to vidět na celkovém provedení. Ale nevadí. Poučíme se a příští rok se polepšíme. A letos si s námi pochutnají i ptáčci, kterých je u nás na zahradě jako máku.
Nerušit!
Toničce jsme zrušili odpolední spánek. A prospělo to - večer už nás neterorizuje do 11, v klidu v 8 zalehne, zavře oči a je tuhá. Někdy je ale spánek natolik naléhavý, že si místo a čas nevybírá. A tak naše slečna usnula klidně v koupelně na zemi.
Velký DaZa den podruhé
Podnikatelský úspěch z minulého roku jsme bohužel nezopakovaly, ale i tak jsem si to užila. Být mezi lidmi bez dětí nebylo zase až tak špatné.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)