Šachovnice

Ďolíčky

Tonička jako tříletá školková slečna a já v době, kdy jsme ji čekala. Měla jsem pocit,že tady jsme si podobné. Ale teď, když vidím fotky vedle sebe, si už tak jistá nejsem. Jedině ty ďolíčky.

Půl roku

Dort jako u Toničky sice nebyl, ale byl by býval byl, kdyby Ondra zrovna ten den nehospodil. (Marci, mužes prosím přeložit do Aj? Ať si počtou i zahraniční blogeři :)
Fanánek je moc šikovný, má svůj vojenský pololezecký styl, kterým se dopraví přesně tam, kam potřebuje. Což je docela vzrůšo nejen pro něj. Letošní stromeček asi bude velké lákadlo. Moc dobře baští, repertoár jsme rozšířili o ovocnou přesnídávku. Je schopen sníst 200 ml jen to fikne. Já nevím, třeba je to normální porce pro mimino,ale já po Tonče na toto nejsem zvyklá. No, trochu se bojím, že ho neuživíme. Ale hlávně je děsně milej, jak můžete z fotografie posoudit. Usměvavej, okatej (mimochodem na to reaguje mnoho lidí, on totiž stále kulí oči), roztomilej, inteligentní, šikovnej, prostě já ho žeru :)
Jó, a už chodí nan nočník. Dobrý, ne?

1. lžička

Nečekala jsem na šestý měsíc a tři dny po pátém jsem začala Fanouška dokrmovat. U Toničky věc nepředstavitelná. Jeho psí pohled mě donutil. Docela nám to jde...

V milé společnosti

Zuzi, Marci, děkujeme za krásné dny u Labe! Předposlední fotku fotila talentovaná čtyřletá Barča, kterou naše Toní moc miluje a od té doby, co spolu prožily krásné chvíle v herně, se hlasitě směje zásadně jako ona.

5 měsíců

O jablůňce

Nějak mě poslední dobou naplňuje neuveřitelně dobrým pocitem zpracovávání plodů země a hlavně plodů naší zahrádky a zahrady. A tak jsem s radostí česala jablůňku a v klidu si s Ondrou i Toničkou při tom popovídala, protože nám Fanoušek dopřál ten luxus, že spal asi 2 hodinky! Nádhera.
Bohužel jsem foťák nechala pak venku, hezky nám ho deštík omyl. Takže asi teď dlouho publikovat nebudu. Tak se loučím, snad ne na dlouho!

Návštěva

Jedna z posledních letošních na zahradě.

Oba dva

To vždycky Tonička říká, když se fotí s Fanouškem.

Podzimní

Poprvé do školky

Moje holčička učinila první veledůležitý krok a zapojila se do vzdělávacího procesu. Musím říci, že když jsem se dozvěděla, že nám školička vyšla, nebyla jsem v první chvíli úplně nadšená. Poprvé ji svěřuji někomu jinému, cizímu, někomu, koho vlastně ani vůbec neznám - a ten někdo bude na tu moji slečnu dost výrazně působit... Ale Tonička už je na školku opravdu zralá. Moc se těšila, vůbec neplakala. Já jsem si  přála, aby to naše první důležité ráno bylo klidné a pohodové. No, samozřejmě,že se tak nestalo. Těsně než jsme vyšli, se Fandula pokadil, cesta do Prahy děsně zacpaná a na chodníku před školkou si Tonička rozbila obě dvě kolínka. Byla ale statečná, řekla, to je bobí, to se tane... Až když ji na koberci ve školce začaly prosakovat punčošky, tak jsem ji konečně ošetřila. Do školky chodila celé dva dny. Pak chytila laryngitidu. Teď v pondělí opět nastupujeme. Snad vydržíme déle.

První kafíčko

Kavárna v broumovském klášteře, kafe pro děti, 10 Kč. Úplně jí to dětství závidím.

Dovolená 2012

Pár obrázků z naší dovolené v Adršpachu s au-pairkou. Měli jsme nádherné počasí a vzhledem k přítomnosti babičky jsme si i trochu odpočinuli. Fanoušek cestu zvládl s lízátkem v puse (jako matce druhorodičce mi to absolutně nevadí), já jsem chodila ráno běhat (jednou), Tonička ochutnala v kavárně své první kafíčko (viz další příspěvek), Ondra byl donucen naučit se houpat na lodičce a babička bezpečně havarovala. Zkrátka - bylo nám fajn.

Family day

Ondrův zaměstnavatel si pro nás připravil program na celou sobotu. A musím uznat, že víc než báječný. Skvěle jsme se bavili, dobře najedli a ještě si Toninka odvezla spoustu kinderčokolád a hraček. Nejvíce ji šla jízda v autíčku. Ani špulky vytyčující autocestu ji nezastavili v projížďce po areálu. Raději tedy vedle ní pobíhal Ondra a případné přestupky proti dopravním předpisům rychle napravoval. A pak ji také moc bavilo-světe div se- házení míčků do otevřené tlamy. Mně tato disciplína vždy přijde taková nezajímavá, ale děti to asi vidí jinak. Nechala si udělat krásnou malůvku na obličej, vytvořila obrázek na tričko, skákala v nafukovacím hradě, jezdila na koloběžce, lovila rybičky.... a také málem v jedné laborce ukradla lahvičku heparinu! Co z ní asi jednou bude?1?

Naše malá princezna

 Toto je absolutní premiéra. Ještě nikdy si na princeznu nehrála. Podědila tento kostým po prasestřenici, která se do něj nevejde. Model má  díru na zadní partii, ale to vůbec nevadí, na domácí hrátky je víc než dobrý. Já, vzpomínajíc na svoji aristokratickou minulost, jsem jí narychlo utvořila z roličky toaletního papíru korunku, zapnula CD a místo přípravy večeře jsem se svojí malou princeznou málem protančila střevíčky...

Výlet s Ritou na Ladronku

Nedělní piknik

Výlet do Líšné. U kostelíka jsme rozbalili piknikovou deku, zasedli, vyndali zasoby, nalili kafe z termosky a moc jsme si pochutnali. Od přívětivého občana jsme dostali rajčátka. Fanoušek se pak rozhodl, že to nenechá jen tak a na onom místě se slavnostně vykadil. No jo, i na tom v životě záleží...