55/365

Koníčku můj milovatej!

Korunka pro Anežku

Tak co, milá Za? Povedla se? Snad ti Da nedělá ostudu...

Přelézačka

Je zbytečné je zásobit hračkami. Téměř si jich nevšímají. Slavnostně prohlašuji, že letos Ježíšek žádnou nepřinese! Po Vánocích přidám foto dárků - jestli se nám to podařilo dodržet.

Hají na Toní

Občas se člověk vyjadřuje jako blázen. Ale funguje to. Fáčko zaleh a Toní z toho měla děsnou bžundu, protože jí to lechtalo.

Picasso poprvé

Umělec se chopil štětce a dílo hodno galerie je na světě.

48-54/365

 Navléká korálky z nastříhaných brček.

 S Rozárkou. Jedna jako Popelka, druhá jako Růženka.

Téda já nestíhám publikovat. Tak jen ve zkratce. Děti ok, Toní se dnes večer modlila - Ješíšku, děkuji ti, že nemám dlouhý nos a můžu jezdit k babičce. Týden utekl dost rychle. Fáčko v pondělí dostal očkování proti spalničkám. Děsně roztomile to oplakal- seděl mi na klíně, hlavičku sklopenou a tiše naříkal. Teď jsme v očekávání reakce. Vzpomínám si, že Toní tehdy měla horečky. Navštívila nás Rozárka. Celý den si holky pěkně hrály. Večer jsme ji vrátili domů, maminka si ji v klidu převzala a za 3 hodiny se jí (rozuměj Rozárce) narodila čtvrtá sestřička! V pá  jsem T odvezla k babi a dědovi. Víkend na zahradě. Konečně pěkné počasí.

43-47/365

S Fáčkem jsme vyrazili na hodinu hudební výchovy. On se již dlouhou dobu celkem šikovně vlní do jakýchkoliv rytmů (stačí mu i obyčejná reklama), a tak jsem se domnívala, že bude nadšen. Chyba lávky. V úžas ho dohnal pouze bazének s kuličkami, na ostatní neměl čas. Odjeli jsme k babi a dědovi, kde F hned rozbil vázičku (vždy tam něco zdemoluje, naposledy to byly hodiny). Od pá do ne jsme objevovali krásy Šumavy. Zadov, Kvilda (úžasné interaktivní info centrum, všem doporučuji!), rašeliniště, Bučina, pramen Vltavy, 2x vířivka ( vrchol dne pro děti), polopenze ( vrchol dne pro mě - nemusím vařit), Stachy, Javorník, babi a děda... Naše děti se s každým seznámily, dokonce i s kuchařem v hotelu. Našli jsme pár hub a asi letos poslední ostružiny. Víkend mimo domácnost mi moc prospěl.

41,42/365

S naší Toní se vyplatí procházet se Jindřišskou. Mlsně jsme okukovali portálovskou výlohu, T si zašla sama dovnitř omrknout knížky. A nějaký starší anglicky hovořící pán z ní byl pobaven (nevím proč) a věnoval jí 40 Kč na nákup literatury. Byla děsně šťastná a penízky si uložila do kapsičky bundy. Něco jsme ještě vyřizovali a pak chtěli jít na ten slavný nákup. A jak to dopadlo? Toní penízky samozřejmě ztratila, děsně brečela a pak z toho v golfáči místo Fandy usnula. Doufám, že obnos najde někdo, komu suma pomůže.. aby třeba neměl hlad... jak jsem se snažila Toní utěšit. Samozřejmě zbytečně. Ale stejně radost ten pán nám udělal...

Nová čepička

Konečně jsem něco vytvořila. Už jsem měla výčitky. Háčkování úžasně uklidňuje.
První čepka pro Fanulku. Docela jí nosí rád,ani ji tak často nesundavá.

37-40/365

Mami, já tě tak miluju, já tě vezmu za ženu!
Víkend bez Toní. F miluje boty, nejvíc růžové crocs, které zdědil po T. Dnes si vykřičel, že v tom dešti půjde ven v sandálkách a né v plných botkách. Kolektivně nás štve počasí, alespoň že ta sobota byla docela slunečná.

35,36/365

Akce komín. Děti z  pobytu na střeše moc nadšené. Fáčko  po žebříku vylezl i sám. Toní běhala v bačkůrkách z ovčí vlny po zahradě - hlavně že měla deštník a F stál v ponožkách v pískovišti. To vše v dešti.

Pracující otec.

34/365

Normální den. Ráno jsme zaspali, odpoledne jsme si zašli ke koním, večer jsme se všichni váleli v posteli. Nejúspěšnější akcí dnešního dne je spravení zipu u bundy. Já su vážně děsně šikovná.

33/365

Výlet na vyhlídkovou věž na letištní plochu. Celá rodina kolmo, juchů! Toní se konečně smířila s myšlenkou, že by ráda šlapací kolo. Do teď o něm nechtěla ani slyšet a s pláčem vybíhala z cykloobchodů, kde jsme jí my, děsní rodiče, chtěli pořídit kolo se šlapkama. Fáčko mě cestou škrábal do zad a ani nedutal, jak se mu cesta mezi letadly líbila. Toní si domů dovezla seno z letiště (předposlední foto), protože ho děsně nutně nejnutněji potřebovala na kouzlo. Měla takovou radost, že vykřikovala veselé Vánoce!

29-32/365

Akce pro děti na V. Trampoška, hrad, motorka, autobus, všechno prima, ale není nad klasickou klouzačku. Aginka k nám přijela na prázdniny. Toní ji moc důležitě vodí na vodítku po zahradě, Fáčko se osměluje a tahá ji za ocas a kouše do kožichu. Pouť na H. Nečekaně přijela i babi. Báječné počasí. Je užásný pocit nechat Toní jen tak existovat (resp. už se nechá). Najde si kamarádky všude. Obecně se seznamováním nemá problém. Prostě se jde zeptat, jak se děti jmenují a hned najde společnou řeč. To jí závidím.

28/365

-Toničko, budeš opakovat po mně větu: Venku štěká pes.
-Tonička: Haf.

Prý je tam toho mnoho,ale jdeme včas. Fáčko měl dnes padací den. Hned ráno jako prkno pádem vzad na temeno, odpoledne volným pádem na hlavu přes postýlku. To nepočítám takové ty mikrobouchance přes den. Já z toho také nevyšla bez cejchu - T mi rozrazila ret - samou radostí, že bude spát bez dudáka. Což se jí naštěstí podařilo!!!

27/365

První den školky. Toní plynule navázala tam, kde skončila. Hned zasedla ke stolku a začala vybarvovat. Fáčko by tam nejraději také zůstal. Spolu ale na nás čekalo zařizovací dopoledne; jen o fous unikl očkovaní proti spalničkám. Dnes docela dobře baštil - prohlíželi jsme si totiž při tom knížku plnou psů a traktorů. Neustále do ní třískal rukama, až se divil, že ho dlaně bolí. O nám večer uvařil blumovou marmošku. Je zlatý!

26/365

Pouť v Do. F hotový, že konečně vidí T. Honili se před kaplí mezi hroby, Toní děsně vejskala.Maminko, já už budu potichu... a zase vejskot...Asi je tak naprogramovaná.  Na atrakcích jsme opět nechali spoustu peněz. Fáčko se chová jako sebevrah. Skáče z postele rovnou po hlavě jako do vody. Stihne ještě v letu mrskat nohama, aby dolítl ještě dál. A bere jako samozřejmost, že ho chytíme. Od Toničky jsme dostali pomalovaný hrneček na kafičko pro maminku a kakínka (jak pravila na živitelce). Paní se prý dost smála, je mi jasný proč.