Můj malý velký král. Jak říkávala moje milovaná babička - malý člověk ale velký pán. Nespavec, ráno vstává kolem půl 6. V noci nám cestuje po posteli a děsne se roztahuje. Nádherně a rychle leze, chodí podél nábytku, už se párkrát i pustil a sám stál, lustruje mi skříňky a šuplíky, nejraději čůrá ve stoje a kaká do nočníku. Miluje ségru, usmívá se na všechny strany a všechno ho moc zajímá. Je prostě zlatý.
Žádné komentáře:
Okomentovat