sobota 30. července 2016

7 let

Stalo se toho za tu dobu tolik,že mi to přijde tak stašně dávno. Co si ale nejvic pamatuji, je ten pocit maximálního štěstí. Seděla jsem na posteli, dívala se z okna, držela ji v náručí a cítila, že teď jsem nejšťastnější.
Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)