23 - T odjezd na borůvky, já a F do Prahy. Fanoušovi ležela Praha u nohou. Na Příkopech mu lidi uhýbali z cesty, zásadně lezl tam kam neměl a nebo řval jak lev, když jsem se ho snažila usměrnit na jezdících schodech (vůbec mu nevadilo, že jedou v protisměru). Ve vlaku jsme budili pozornost, raději nám pán uvolnil místo. Fanda ale stejně dělal divadlo a cestu si vychutnával stoje na svačinovém stolku.
24 - odjezd do Do. Cesta děsná, Fáčko se opět projevuje jako netrpělivý cestovatel. U prababičky před domem si hned rozbil pusu. Následně měl šok ze psa, který se mu ji snažil ošetřit. Ale jedno vítězství - použil dnes dovopravdické WC a to i za správným malým i velkým účelem! Jsem na něj pyšná!
25 - v lese mi Fáčko rychle usnul v manduce. Tak jsme ho položili do hrabanky a nebýt těch helikoptér, co letěly na bahna, tak tam asi spí ještě do teď. My mezitím stihli nasbírat košík plný hub - modráky, praváky, kováře, klouzky, podubáky...Nádhera. Večer u tety Anny se předvedl v nejlepším světle. Oči mu přecházely ze všech těch motorek, aut, přívěsů, bazénů atd.
Žádné komentáře:
Okomentovat